Historie – Archaické období

Vznik městských států (archaické období)

Městský stát, takzvaný polis, vznikl z centrálních vesnic;vsí, které se postupně stávaly politickým střediskem celé oblasti. Bezprávné obyvatelstvo měst se nazývalo otroci. Řekové zakládali ve vzdálených místech nové osady, tzv. kolonie. Město, které organizovalo zakládání kolonie, bylo jejím mateřským městem, tzv. metropolí.

Řecké kolonie vznikaly převážně na Sicílii a v jižní Itálii, na pobřeží Černého moře a ve východním Středomoří. Tyranida byla vláda jednotlivce;jedince zaměřená proti řecké aristokraci;šlechtě, která byla z některých řeckých měst vyhnána. Klasickým řeckým městským státem se nazývá stát, kde se vládnoucí třídou stali plnoprávní občané bez ohledu na původ.

Po tyranii jako způsob politického zřízení nastoupila demokracie. Demokracie je vláda, na které se podílejí všichni obyvatelé. Vláda nejbohatších občanů, kterých bylo více než jeden, se nazývá oligarchií. Příslušníci bohaté aristokracie zastávali nejvyšší úřady;místa. Slovo tyrannos;tyran označuje přeneseně krutého panovníka, původní význam je pouze samovládce

Starověká Sparta

Dórové, kteří přišli na Peloponéský poloostrov, si podmanili původní obyvatelstvo a vytvořili městský stát s názvem Sparta. Spartští chlapci žili od 7 let pod státním dozorem v polovojenských družinách. Spartští chlapci procházeli od 18 let vojenským výcvikem. Spartští chlapci byli od 20 let zařazeni do vojenských družin.

Ve 30 letech se Sparťané stávali plnoprávnými občany a mohli si založit vlastní rodinu. V čele spartského státu stáli dva volení králové. Rada starších měla ve Spartě poradní a soudní funkci. Shromáždění tvořili ve Spartě plnoprávní muži starší 30-ti let a volili úředníky a muže do rady starších. V 6. století př.n.l. vytvořila Sparta ze států Peloponésu vojenský spolek zvaný peloponéský.

Sparťané se věnovali vojenskému výcviku, aby si udrželi nadvládu nad podmaněným okolím.
Ve Spartě se razily mince ze železa. Spartské dívky;ženy procházely vojenskou průpravou, aby za války mohly bránit města, když jsou muži v boji.

Atény

V 6. století př.n.l. byli aténští občané rozděleni do 4 majetkových tříd podle reforem Solona. Dlužní otroctví je takové, kdy se otrokem stal plnoprávný občan, který nesplatil dluh. Dlužní otroctví bylo zrušeno za Solona. V Aténách se mluvilo nářečím, které se nazývá atické a stalo se základem klasické řečtiny.

V čele Atén stálo 9 vysokých úředníků z řad aristokratické vrstvy, byli voleni na 1 rok. Rada pěti set byla volena z občanů celého území ovládaného Aténami.

Atéňané milovali umění, literaturu a filozofii. Cizinci žijící v Aténách byli svobodní, ale neplnoprávní. Cizinci žijící v Aténách se nesměli účastnit politického života.

Řecko v raném období

594 př.n.l. – Solónovy reformy v Aténách – zrušení dluhů a dlužního otroctví
500 př.n.l. – Kleisthenova ústava = základy demokratického zřízení v Aténách
510 – pád Peisistratovy tyranidy v Aténách
1600 – 1100 př.n.l. – mykénské období
1100 – 800 př.n.l. – doba homérská v Řecku
800 – 500 – doba archaická v Řecku
8. – 6. století př.n.l. – velká řecká kolonizace
koncem 7. století př.n.l. – raná řecká tyranida – uchvácení moci ctižádostivým politikem v některých řeckých městských státech
6. století př.n.l. – vznik peloponéského spolku, který tvořily rovnoprávné městské státy na Peloponésu pod vojenským vedením Sparty
624 př.n.l. – Drakontovy zákony – kodifikace zvykového práva v Aténách

Řecký městský stát Athény

Městský stát, který byl charakteristickým státním útvarem ve starověkém Řecku, nazýváme polis. Občané, tedy plnoprávní obyvatelé řeckých polis, tvořili pouze asi jednu třetinu všech obyvatel. Za neplnoprávné obyvatele polis se považovali obyvatelé mladší 18 let a ženy. Cizinci byly osobně svobodní, ale neměli politická práva.

Otroci byli téměř nejpočetnější skupinou obyvatelstva, byli nesvobodní a neměli žádná práva, byli majetkem svého vlastníka. Athény (spolu se Spartou nejvýznamnější řecký městský stát) odvozují svůj název od bohyně moudrosti a vítězné války Pallas Athény.

9 nejvyšších úředníků v Athénách se nazývalo archonti, úřad zastávali jeden rok, pak se stávali členy rady. Pro rok 593/594 př. n. l. zvolili Athéňané nejvyšším archontem Solóna, který v Athénách zrušil dlužní otroctví.

Solonova athénská ústava rozdělila občany podle výše majetku do 4 skupin. V druhé polovině 6. století př. Kr. vládne v Athénách tyran Peisistratos. Státník Kleisthenes (6. století př. n. l.) je spojován s koncem vlády rodové šlechty.

Kleisthenes založil v Athénách střepinový soud, na střepinku keramiky se napsalo jméno občana, který byl nebezpečný athénské demokracii. Náboženským centrem města byla akropole, která stála na vyvýšeném místě.

Střediskem politického života byla agora. Athény se nacházejí v části Řecka, která se nazývá Attika, obyvatelé Athén byli převážně Ionové.

Městský stát Sparta

Sparta se nacházela v části Peloponéského poloostrova, která se nazývá Lakonie, a založili ji Dórové. Spartě vládli současně dva dědiční králové, v mírových dobách rozhodovala o řízení obce rada starších. V pozdější době spartské státnosti dohlíželo na chod obce 5 vysokých úředníků – eforů.

Plnoprávní občané se scházeli ve sněmu, aby volili úředníky. Plnoprávní občané ve Spartě byli dospělí muži. Neplnoprávní občané byli cizinci, žijící většinou v okrajových částech Sparty, a ženy. Nesvobodní a bezprávní občané byli otroci, ve Spartě nazývaní hélioté. Pro Spartu byla charakteristická tvrdá vojenská výchova. K mocenskému vrcholu se Sparta dobrala v 2. polovině 6. století př. Kr.
Athény za Perikla, literatura a náboženství

V roce 478/477 př. Kr. byl z podnětu Athén založen athénský námořní spolek. Vrcholný rozkvět athénské demokracie byl za vlády Perikla (443 – 429 př. Kr.), který zastával úřad nejvyššího vojenského stratéga, tedy nejvyššího vojenského velitele.

Do athénského sněmu měli přístup jen občané, tedy muži starší 20 let. Athénská rada měla 500 členů, kteří připravovali návrhy pro sněm. Perikles zavedl finanční odměny za účast na správě státu a otevřel tak přístup k státním úřadům i těm občanům, kteří se živili jen prací vlastních rukou. V 8.. století př. Kr. vzniklo v Řecku nové písmo, řecká abeceda – alfabeta, základ novému písmu dalo fénické;foinické hláskové písmo.

Řekové věřili, že bohové sídlí na posvátné hoře Olymp. První olympijské hry se podle pověstí odehrávaly roku 776 př. Kr., toto datum bylo počátkem řecké historie. Před důležitým rozhodnutím se řada Řeků obracela do věštíren, nejznámější byla věštírna v Delfách, kde věštila proslulá kněžka Pýthie.

Vítězi olympijských her byly prokazovány nejvyšší pocty, v rodném městě mu byla postavena socha. Olympijské hry byly zrušeny roku 393 po Kr., na jejich tradici navázaly až novodobé olympijské hry, a to poprvé roku 1896 v Athénách.

Zdroj: www.zstrebivlice.blog.cz